blog2019-04-09T22:53:09+00:00

29.3.2019-6.4.2019 Týdenní pobyt s kamarády na Vysočině

V tomto termínu jsem byla s rodiči a ségrou Libuškou na týdenním pobytu Společnosti pro ranou péči z.s. Byli jsme v hotelu Svratka na Vysočině, moc jsem si to užila, každý den byl nějaký program, chodila jsem na masáže, do bazénu a mohla ponocovat. Prostě jsem si to užila. Potkala jsem tam i spoustu kamarádů, kteří to také nemají tak lehké jako zdravé děti. Pokecali jsme o životě, naši rodiče se také zkamarádili a všem bylo moc líto, že to muselo skončit.

26.3.2019 Zatím nejhorší den v mém životě


Tento příspěvěk je bez obrázku. Dnešek byl zatím můj nejhorší den v životě. Ráno jsem se nějak zakuckala, ublinkla a ani nevím jak se to stalo, asi jsem z toho něco vdechla a přestala jsem dýchat. Úplně jsem zmodrala, nejprve ztuhla a po chvíli již byla naprosto bezvládná. Maminka s tatínkem mne začali oživovat. Maminka mi dělala masáž srdíčka a táta dýchal do mé pusinky. Prý to trvalo asi 5 minut. Naši si prý mysleli, že jsem mrtvá. Ale po těch 5ti minutách jsem se začala probírat, nejprve lehce pohla očima a pak i hýbat. Pak přijela i sanitka, byli moc milí, změřili mě a dávali kyslík. Ale nemohli mě odvézt do nemocnice do Hořovic, kam jezdím, protože prý pražské sanitky nemohou jezdit mimo Prahu. Tak mne nakonec půjčili jednu kyslíkovou bombu i s maskou a naši mne autem odvezli do Hořovic sami. Tam jsem se zdržela jen přes noc, zkontrolovali, že jsem to zase já a jela jsem domů. Lékaři se báli abych nedostala zápal plic z toho vdechnutí, ale nedostala. Naši říkají, že jsem velká bojovnice. Tak to nakonec všechno dobře dopadlo a můžu si dál zase psát tenhle blog.

Mám narozky, je mi 1 rok

narozeniny 2018-je mi právě 1 rok. Slavila s námi i naše kamarádka, která učí ségru plavat.

Co už umím

V létě 2018 jsem se dokonce naučila držet si lahvičku, občas vypadne, ale to nevadí.

Přijela návštěva

V létě 2018 k nám přijela návštěva. Kamarád Damonek, co žije v USA a má stejný syndrom jako já. Jen je o rok starší.